Návštěva v Muzeu čertů v Úštěku.
Po dlouhém vyjednávání s čertem Matesem nám tento milý a laskavý čert domluvil návštěvu u samotného Lucifera. Setkání se uskutečnilo dne 30. listopadu 2010 ve sklepních prostorách Muzea čertů v Úštěku.
Tak jsme v úterý 30.11 v 6:44hod nasedli na vlak a hurá za čerty. Cesta vlakem byla plná pohody a zábavy.
Vlakové spojení bylo perfektní, a tak jsme před 9 hodinou již byli v Úštěku a plni obav ze setkání s čerty jsme se blížili k místu setkání.
První setkání se samotným Luciferem bylo strašidelné. Lucifer si vyšel ze svého podzemí a my jej zahlédli. Strašný čert – no přece Lucifer.
Po chvíli přišel milý čert Mates, uvítal se s námi, popovídal o čertech, přidal nějaké chlupy z kožichu s knoflíkem - prý pro štěstí - a zavedl nás za svým nadřízeným – za LUCIFEREM.
Z tohoto setkání jsme měli všichni, i paní učitelka, tak trochu strach, ale ukázalo se, že Lucifer je docela milý a hodný.
Varoval nás před zlobením a ukázal nám, jak je mohou „dospěláci“ zavolat, když budeme opravdu zlobit.
Ukázal nám své poklady, vajíčko, ze kterého vznikají nový čertící, pověděl nám, kolik váží lidská dušička a jak snadno se tato dušička může dostat do pekla. Pak jsme viděli kotel. Pohled do kotle byl strašidelný. A to jsme již šli do prostoru, odkud prý není návratu. Aby tomu dodal na vážnosti, tak zavřel naší paní učitelku s jednou z nás do klece.
|
Zajatci samotného Lucifera |
Všichni, i paní učitelka, jsme museli slíbit, že budeme hodní, a tak obě zajatkyně pustil na svobodu.
Nakonec nám pro štěstí udělal čertovské znamínko na tváři.
|
Lucifer, čert Matěj a my s paní učitelkou |
Závěrečná fotografie s Luciferem a čertem Matesem a zavolání čertovského pozdravu „POZDRAV ČERTE“
byla poslední chvilka s tímto vládcem pekla.
Na závěr jsme čertovi Matesovi předali obrázky, které jsme čertíkům nakreslili. To jste měli vidět ty „ksichtíky“ co dělal, když si obrázky prohlížel a uviděl obrázek anděla. No příšerné. Celkově se obrázky čertovi líbily a slíbil nám, že nějaké si vystaví ve věži, kde má výstavu všech možných čertů a příšer.
Po rozloučení s čertem Matesem jsme si zašli do cukrárny U brány a tady jsme si dali čaj, najedli se a po jídle ještě nějakou tu dobrůtku. Vždyť jsme přece na výletě.
Z cukrárny jsme ještě zavítali do galerie U brány, kde jsme si prohlédli krásné obrázky pana Suchého F.R.Čecha, paní Hübnerové, dále překrásnou keramiku (prý je nerozbitná, ale raději jsme to nezkoušeli) a kdo chtěl, nakoupil si i nějaké ty upomínkové předměty.
A je nejvyšší čas jít na nádraží.
Vlaky přece nečekají. Cesta domů byla plná zábavy v motoráčku a potom i v kupé vlaku. Domů do Mostu jsme dorazili na minutu přesně a tady na nádraží nás čekali již naší nejmilejší.
Děkujeme touto cestou paní ředitelce 15. ZŠ v Mostě Mgr. D. Šolarové, naší třídní učitelce paní Mgr. Z. Fuchsové, našim rodičům a v neposlední řadě i čertovi Matesovi za možnost uskutečnit toto předvánoční setkání s čerty.